A+ A A-

 

   Rozhodující sedmý zápas play-off je vždycky mimořádná událost, na kterou ani pravidelný fanoušek hokejových klání nenarazí příliš často. Werk Aréna na tuhle příležitost čekala od posledního finále v Třinci, téměř celé čtyři roky. Sedmé zápasy jsou především výjimečné v tom, že se oba soupeři už téměř dokonale znají, a překvapit jej bývá daleko těžší. Na druhou stranu je to mnohdy právě ten rozhodující faktor, který oddělí vítěze od poraženého.

 

   Že mohl být třinecký divák před tímto zápasem trošku nervózní, to se není čemu divit. A už vůbec ne po posledním zápase v Pardubicích, kdy se ve druhé třetině obranný systém Ocelářů doslova rozsypal, včetně do té doby velice jistého Šimona Hrubce, který už závěrečné pasáže utkání sledoval v roli náhradníka. Přesto, že na rozhodující utkání byli Oceláři papírově stále favoriti, tlak fanoušků, médií a vedení klubu hrálo do karet spíš soupeři.

 

   Ať už se v hospodách a na ulici po šestém zápase mamralo nebo nadávalo jakkoliv, nutno podotknout, že jak hráči, tak ani fanoušci, nenechali pro rozhodující duel číslo sedm nic náhodě. Bouřlivá kulisa a povzbudivé choreo třineckých kotelníků, to všechno dalo třineckým hráčům dostatek jakési živé vody, aby tento klíčový duel sezóny nakonec zvládli. Přesto, že v základní části sezóny atmosféra v posledních letech poněkud pokulhává, v play-off si zatím mohou hráči o své fanoušky skutečně opřít, a to pochopitelně platilo už ve zmíněném zápase s pořadovým číslem sedm.

 

   Oceláři na svého soupeře doslova vletěli a pardubičtí měli viditelný problém dostat se na delší dobu alespoň k puku, natož ohrozit třineckou bránu. V první třetině se jim to podařilo pouze dvakrát, naopak domácí tým vypálil na dosavadní hvězdu série Kacetla celkem čtrnáctkrát. Bohužel, zatím bez gólového efektu a možná i dostatečného důrazu před brankovištěm.

 

   Když už ve druhé části hry konečně začaly padat branky, byl to hukot, jaký naše nová hala ještě nepamatuje. Až do tohoto okamžiku měli třinečtí hráči obrovské problémy s produktivitou. Pět branek v síti soupeře během jedné dvacetiminutovky ale úplně změnily optický obraz celé série a veškerého snažení obou týmů v předchozích dnech se náhle jevilo jako úplně zbytečné. Tolik úlevy, euforie a nadšení z tváří hráčů i fanoušku jsme už dlouho neviděli. Je až neuvěřitelné, jak krutý sport může někdy být. Perníkáři se s favoritem prali v celé sérii víc než statečně, přesto během pár minut zažili jeden z největších kolapsů v historii klubu. Výstižně to zmínil jeden z facebookových uživatelů u jednoho z příspěvku: "Dneska koníci nějak nepřeběhli první taxis".

 

   Od poslední třetiny už se žádný světový hokej nečekal. Ze strany domácích bylo velice sympatické, že s tímto luxusním náskokem to už nezabalili, a dále bušili mocně do pardubické defenzivy. Rychle narůstající skóre se nakonec zastavilo na stavu 8:1, a náladu nikomu z příznivců slezského klubu nepokazil ani čestný úspěch Dynama v samotném závěru utkání, který kosmeticky lehce pokazil jinak naprosto dokonalý výsledek.

 

   Nesmíme taky zapomenout, zdůraznit, kteří hráči z třineckého kádru se o tuto demolici postarali. Navzdory všem lídrům nejvíce vynikla čtvrtá formace. Fantastického třígólového Ondru Kovářčíka zastínil jeho kolega David Cienciala, který se prezentoval sedmi asistencemi, čímž atakoval historické milníky ligy.

 

   Je úžasné sledovat růst hráčů, kteří v minulosti měli velký problém se do základní sestavy nabitého kádru prosadit. Nová “Ocelářská cesta” tak sklízí první výraznější, velice chutné ovoce.

 

   Co si ale musíme taky jako fanoušci uvědomit, je to, jak málo chybělo od další blamáže. Stačilo jedno nepovedené utkání, a místo vyzdvihování našich hrdinů, bychom kompletní sestavu posílali na noční šichtu někde pod vysoké pece. Tak jako už tolikrát v posledních letech.

 

   Tohle velké vítězství může našim klukům velice pomoct. Ať už v semifinále Oceláři narazí na kohokoliv, je více než pravděpodobné, že to bude soupeř mnohem silnějšího kalibru. Ale kdo ví, třeba se konečně ukáže, že z hokejovějšími týmy taky roste úroveň hry našeho týmu.

 

   Heslo "Máme sílu dračí!" tak bylo nakonec do puntíku splněno. Jak na ledě, tak i v ochozech.

 

 

Václav Varaďa (HC Oceláři Třinec): "Jsem rád, že se tým po tom úderu, který jsme obdrželi v šestém utkání, vzchopil. Kluci si šli od začátku za vítězstvím. Zlomila to ta první branka, kdy Tomáš Marcinko i bez rukavice před brankou dorazil puk. Ten gól nám dodal patřičné sebevědomí. Jsem rád, že nás fanoušci hnali a kluci k tomu přistoupili, jak k tomu přistoupili. Pardubice nám to udělaly ohromně těžké. Ale tím to pro nás nekončí a budeme se připravovat na další sérii."

Miloš Holaň (HC Dynamo Pardubice): "Sportovně musím pogratulovat Třinci, jak zvládl sedmý zápas. Domácí prostředí hrálo velkou roli. I když to pro nás dnes nebylo zpočátku špatné, herně to nebylo ono. Asi na hráče dolehla tíha zodpovědnosti, možná nezkušenost. S prvním gólem, který dal Třinec, se nám všechno totálně rozsypalo. Ale nebudu nikoho hanit. Prohráli jsme sérii a chtěl bych hráčům poděkovat, pro mě to jsou hrdinové. Určitě by na nás nikdo nevsadil, že budeme hrát s Třincem sedm zápasů."

Číst dál...

2:2 - spokojenost už menší

Napsal(a) Zveřejněno v Reporty

Dvoudenní play off výjezd, to je vždycky armagedon, jak pro játra, tak pro hlasivky :-)

Nemá ale smysl dorazit na místo v nepoužitelném stavu. Nálada sice byla hodně veselá, ale tak nějak mi příjde, že kotel byl na rozdíl od některých výjezd v pohodě použitelný. Dorazilo se dvě hodinky před hokejem, dva autobusy bydlely dál od stadionu, my měli štěstí, že jsme byli v autobuse, který byl ubytovaný kousek od stadionu. Před hokejem se ještě stihlo pivko ve městě...

Zápas první: Na úvod zápasu byla připravená menší choreo, transparent Delegace z východu a žluté a černé balonky. Škoda, jen lehké deformace orlice díky výstupku na zábradlí. Umístění kotle je v Pardubicích fakt debilnější než kdekoliv jinde a tak jsme po levé ruce měli celou dobu pardubický kotel... Který si ale kupodivu (až na pár mladíků) celou dobu užíval fandění a nás si nevšímali. Šlo na nich vidět, že si po pár letech útlumu hokej užívají, stejně jako jejich hráči... Náš kotel si zápas taky užíval, i když moc důvodu k radosti nebylo.

 

Večer (a noc) po zápase se odehrává v hodně bujarém rytmu. Na domací fanoušky moc nenarážíme a pokud jo, probíhá tak nějak vzájemná ignorace. „Radikální“ klučinové už spali a tak se k nám dostává akorát to, že ukradli nějaký reklamní baner, školní taška vedle fotky je asi symbolická... Asi se to dá částečně připočíst jejich věku, ale jen jejich věkem to nebude, jak jsme mohli zjistit při osobních kontaktech. Hlavně útočit na někoho v obchodním centru, které je plné lidí a kamer fakt asi není je o věku, ale spíš o blbosti, včetně přednesých řeči, které opravdu stály za to...

Zápas druhý: Na začátek zápasu je opět připravená prezentace... Nad transparentem Třinčané, je kotel komplet oblečený do červených a bílých pláštěnek, efekt výborny a palec nahoru pro všechny, že v tom v tom hicu vydrželi skoro celou třetinu:-D Jinak dá se říct jak přes kopírák, akorát jsme ještě ubrali na gólech, i ten kotel byl už v druhé polovině zápasu celkově slabota, ale ono se tomu kontrastu mezi domacími a námi nebylo moc co divit... 10000 lidí je 10000 lidí.

Kotel tam jel na jedničku, ale neprohrávali, byl jsem celkem zvědavý, jak by to vypadalo za nepříznivého stavu. Spíkr si to hezky řídil mikrofonem. Vypadalo to dobře, pro spíkra asi velké odlehčení, oproti vyřvávání do megafónu. A hlavně má záběr na půl stadionu, že? Ale u nás, některým leží v žaludku už samotný megafón, nevím jak by se srovnali s repro soustavou... Celkem je škoda i že dostali tleskátka, kotel šel slyšet i bez nich, ano dělají rachot, ale takový tupý a dříve nebo později každý pokřik zabijou. My o tom víme svoje a taky víme, jaké to je, když lidé tleskátka nedostanou... Zlenivěli a ruce už používat moc nechtějí...

 

Po zápase se v klidu přesouváme k autobusu a tam už na nás opět čekají ti mladící a není už mezi náma plexisklo... Do odjezdu už moc času nezbývá a ani sám moc dobře nechápu, kde se najednou sebrala asi ve 30ti uvědomělých chlapech (složení cca. 18-60let) zvědavost se jich zeptat na domácí úkoly... Prý je ještě nemají, tak vyvinuli neskutečnou rychlost, aby je ještě před večerkou stihli. To, že se udělalo něco pro jejich budoucnost trošku nechalo zapomenout na mizerii na ledě, náladu doladilo Dědictví...

 

Výjezd hodně povedený, povedenější by ale byl, kdyby se dovezl aspoň jeden bod. A tak je třeba jim asi trošku srazit ve středu hřebínek, ne?

 
Číst dál...

2:0 na zápasy? Asi spokojenost, ne?

Napsal(a) Zveřejněno v Reporty

Tak po (pro mnohé) nudné a trpěné sezóně přichází konečně play off. Bohužel jsme si už tak nějak zvykli, že pro nás základní část je pro nás nějakou povinnost a tak ze všech stran slyšíme: spíš mamrání než radost z toho, že v nějakém Třinci máme extraligu a že rok slova jako sestup nebo baráž jsou pro nás neznámá. Proč takhle začínám report z play off? Protože po třetím místě (a ano, zpackaném závěru) je opět cítit převládající pesimismus, neradost z hokeje, včera se dokonce zase popískávalo a po vyhraném zápase by lidé nejraději z fleku vyházeli minimálně půlku manšaftu...

 

Ale popořadě: Včerejší zápas stal opravdu za zlámanou grešli, ale že by byl nudný? To rozhodně ne... Že by se hráči flákali? Nemyslím si, spíš chvílemi vypadali prostě špatně oproti s nadšením hrající Pardubicím. S notnou porci štěstí (ale ta vlastně stála při obou mužstvech stejně) to naši nakonec dotáhli k nájezdům a to že k nájezdům vítězným.

Atmosféra? Začátek zápasu byl lehce nervozní. Dostat nad hlavy plachtu 16x15m v tak stísněných prostorech nikomu na klidu prostě nepřidá... Ale povedlo se a povedlo se myslím choreo (naše reprodukce známé fotky Vency Varadi nad klečícím Jiřím Vašíčkem spolu s nápisem Pojďme do toho jako tenkrát), které nás posunulo zase o kousek dál v této disciplíně... Pak když se hrál playoffový hokej, byla atmosféra obstojná, zbytek času byl stadion hodně zmrzlý. Škoda, kdy jindy se snažit hráče nakopnout, když je to očividně to, co potřebují? Atmosféru dotvářelo 100+ pardubických fanoušků, že by byli nějak extra hluční se nedá říct, ale bavili se, fandili, asi jedou na té nečekané vlně úspěchu... Po včerejším zápase to byl v různých diskuzích armagedon, a když člověk s někým mluvil, tak to samé... Kdybych na tom hokeji nebyl troufal bych, že jsme prohráli a ne že vedeme 1:0 v sérii.

 

Druhý zápas? Začátek mizerný, vlažný, neskutečný Hrubec (ostatně i v první zápase byl základním stavebním kamenem našeho úspěchu). Pak přišel Poldův kontroverzní gól do šatny, a další na začátku druhé třetiny a tak se stalo, že ne fanoušci probudili hokejisty, ale opět hokejisté fanoušky. A vlastně proč ne? Pak už to bylo play off jak vyšité, hra se přitvrdila až za hranici únosnosti, nervy pracovaly, hrálo se nahoru dolu a nakonec to dopadlo a namlsaný třinecký fanoušek šel spokojený domu.

 

Ano je to trošku rypačka do našich fans, ale sami se zamyslete, jestli se v tom nenajdete...

2:0 na zápasy je absolutní pecka! Teď už se jen těšit na víkend v Pardubicích...Vy jedete? Já taky... A prosím vás, pojďte si to užit, i kdybychom se měli vrátit se stavem 2:2 na zápasy – což se samozřejmě nestane :-D

 

Nejlepšími hráči obou zápasu byli určitě čerstvý taťka Šimon a čerstvě 500.bodový (a asi nejen pro mě nečekaně bodově potentní) Polda. Radost mi dělal i Matyáš a ještě s košíkem hrající Kvasnica... Je radost vidět nové tváře v tak vypjatých zápasech. A vůbec nepropadli! Palec nahoru taky kapitánovi za zvládnuty wrestlingový zápas s Perretem... V neposlední řadě taky Markovi Trončinskému, který téhle sérii dodává fakt šťávu :-D

 

Děkujeme taky Honzovi Peterkovi, Bobymu Jankovi, Ondřeji Kovařčíkovi a Marianu Adamkovi za krátkou návštěvu v kotli... Všechny (ano všechny) bychom vás ráději viděli na ledě, ale věřte, že vaše vizita nebyla zbytečná :-)

 

Číst dál...

Hokejová fantazie se špatným koncem

Napsal(a) Zveřejněno v Reporty

Když se řekne semifinále Ligy mistru ve fotbale, to už je panečku událost... Její mladší hokejový bráška si svoje fandy zatím jen hledá, s pochopením se setkává někde míň, někde víc... Ale srdce třineckých fandů si hlavně díky přístupu vedení a hráčů už získal. Dnešní odveta semifinále se dá bez přehánění nazvat nejlepším zápasem v (zatím) krátkých dějinách nové haly, ať už se bavíme o hokeji nebo o atmosféře...

Úvod zápasu patřil prezentaci, a to doslova. Vzduchem proletěly konfety a spolu s papírky připravily půdu pro nápis na obouručkách „Oceláři do boje!“ doplněný o červené a bílé vlajky. Výsledek myslím hodně hezký! Žel pár konfet se dostalo až na led, což mělo za následek krátké přerušení hry...

Hokej... Sice jsme šli rychle do vedení, ale pak začali Fini tlačit a najednou se nám po ledě proháněl manšaft z jiné planety. To byl frmol a stav 1:2 po první třetině byl ještě příznivý. Nevím, co se honilo lidem v hlavě, ale já se přiznám, že jsem si řekl: Paráda, dostali se daleko, ale tohle je jiný level. Naštěstí si to neřekli hokejisté! Do Finů se zakousli a odměnou jim byl vyrovnaný stav po dvou třetinách. Pořád chyběly ještě dva góly, ale už jsem si ve skrytu duše říkal, že při troše štěstí a s tímhle nasazení se to dá zmáknout... Prásk ho tam na 3:2. V nevhodnou chvíli jsem si odskočil pro pivko, čtvrtý gól mě zastihnul na chodbě, to bylo řevu, můj kluk se proletěl vzduchem, „cizí“ slečna dostala pár hodně srdečných objetí... I když do konce zápasu, včetně jeho prodloužení ještě nějaké šance byly – většina směrem finská klec – skóre už se nezměnilo. Nájezdy se našim moc – vlastně vůbec nepovedly a tak se radovali Finové. Pravidla jsou pravidla, ale tomuto zápasu by slušelo „normální“ rozuzlení, ne loterie. Škoda, ale co má říkat Sparta, když loni prohráli na nájezdy až ve finále. Konec zápasu hodně nezvládli rozhodčí... Finové prostě měli jít aspoň dvakrát, třikrát za katr a nemohli by říct ani půl slova. Třešničkou na dortu byla hozena brankařská hůl proti Chmielewskému při nájezdech. Přišlo mi, že si písknout prostě netroufli, ale to už je konspirační teorie...

A teď atmosféra... Neskutečná, vůbec jsem netušil, že něco takového jde v nové hale dosáhnout. Když řve celá hala, je to neskutečný zabijácký zvuk. A co víc, lidé věřili a povzbuzovali snad v každé části zápasu, když byla atmosféra na vrcholu a fakt zařvalo najednou snad 4000 hrdel, tak se přiznám, že jsem chvílema nefandil, ale poslouchal a měl zježené snad všechny chlupy na těle. Ne, v extralize z těch lidí maximum nedostanete, finále s Litvínovem? Kdo může srovnávat, dá mi jistě za pravdu, že za dnešním zápasem zaostávalo... Pokud se vrátime do staré haly, takové okamžiky asi najdeme, zvláště to šílenství v mistrovské sezóně, před rokem 2001 hodnotit nemohu, jelikož jsem ještě nechodil :-D Ano, lidé tu jsou namlsaní, ale dejte jim zápas jako tento a vyřvou se z podoby. Dneska jsme toho byli svědky...

Hráči Jyväskylä po zápase sportovně zatleskali celému stadionu a užili si děkovačku s asi dvacítkou svých věrných. I u nás se hráči pod kotle seřadili, děkovačka byla a tak jsme se rozešli plní zážitku domu. Tomu, kdo rád prožívá nejen hokej, ale hlavně atmosféru, se tento zápas musel dostat na hodně dlouho pod kůži...

...další domácí zápas s Jihlavou asi bude návrat ze sna a kruté vystřizlivění, ale osobně věřím, že takový zápas jako dnes ještě v Třinci zažiju. A lidé na tribunách? Líbilo se vám to? Viděli jste, k jakému výkonu ta atmosféra vybičovala hráče? Příště zase? :-)

Číst dál...

Nejnovější Fotky

Přátelské utkání fanoušků FK Fotbal Třinec-HC Oceláři Třinec 1:3

Přátelské utkání fanoušků FK Fotbal Třinec-HC Oceláři Třinec 1:3 Přátelské utkání fanoušků FK Fotbal Třinec-HC Oceláři Třinec 1:3 Přátelské utkání fanoušků FK Fotbal Třinec-HC Oceláři Třinec 1:3 Přátelské utkání fanoušků FK Fotbal Třinec-HC Oceláři Třinec 1:3 Přátelské utkání fanoušků FK Fotbal Třinec-HC Oceláři Třinec 1:3 Přátelské utkání fanoušků FK Fotbal Třinec-HC Oceláři Třinec 1:3

Zakončení sezóny

Zakončení sezóny Zakončení sezóny Zakončení sezóny Zakončení sezóny Zakončení sezóny Zakončení sezóny

F5 HC Oceláři Třinec-HC Kometa Brno 1:4

F5 HC Oceláři Třinec-HC Kometa Brno 1:4 F5 HC Oceláři Třinec-HC Kometa Brno 1:4 F5 HC Oceláři Třinec-HC Kometa Brno 1:4 F5 HC Oceláři Třinec-HC Kometa Brno 1:4 F5 HC Oceláři Třinec-HC Kometa Brno 1:4 F5 HC Oceláři Třinec-HC Kometa Brno 1:4

Nejnovější blogy

Poslední články

09.04.2018 v Články Hodnocení: 5.00, 1 Komentář

Fantazie! Oceláři jsou ve finále extraligy!

19.03.2018 v Reporty Hodnocení: 5.00, No comments

2:2 - spokojenost už menší

14.03.2018 v Reporty Hodnocení: 5.00, No comments

2:0 na zápasy? Asi spokojenost, ne?

17.01.2018 v Reporty Hodnocení: 5.00, 1 Komentář

Hokejová fantazie se špatným koncem

28.12.2017 v Reporty Hodnocení: 5.00, No comments

Kohouty jsme oškubali... jen o bod!

24.11.2017 v Reporty Hodnocení: 3.00, No comments

Páteční nuda za dva body

07.11.2017 v Reporty Hodnocení: 5.00, No comments

Pojďme na ty Švédy! vol.2

24.10.2017 v Reporty Hodnocení: 5.00, No comments

Back-to-back derby: Díl první

O HCOFans

Internetové stránky fanoušku HC Oceláři Třinec. Jsou čistě fanouškovskou iniciativou mající za cíl sdružovat nejen fanoušky třineckého hokeje, ale obecně hokeje v ČR. Nejsme v žádném právním spojení s HOCKEY CLUB OCELÁŘI TŘINEC a.s. Veškeré články a příspěvky v diskusním fóru jsou vlastnictvím jejich autorů. Majitel webu neodpovidá za obsah článku a komentářů.

Pokud chcete podpořit provoz a rozvoj webu, nebo jiné fanouškovské aktivity, můžete posílat příspěvky na transparentní účet 2800515992 / 2010. Více zde.

Spolupráce

Pokud máte zájem spolupracovat na dlouhodobější bázi, nebo jenom poslat článek, který si myslíte, žeby stal za publikování, nebo máte podněty pro zlepšení webu, pište prosím na email redakce@hcofans.cz

© hcofans.cz 2013 | všechna práva vyhrazena

Přihlásit se or Registrovat

Upozornění!!!

Pokud jste měli účet na starém fóru, musíte získat nové heslo pomoci tlačítko "Zapomněli jste heslo?" Na váš email zadány při registraci vám příjdou další instrukce. Přezdívka zůstavá stejná. V případě obtíží, pište na admin@hcofans.cz.

Registrovat

Registrace uživatele
nebo Zrušit